Vývoj varroázy a její tlumení na Kroměřížsku
Varroáza včel je parazitární onemocnění včelího plodu a dospělých včel vyvolané roztočem Varroa destruktor. Původce onemocnění byl objeven na včela indické v roce 1904. Dovozem včely medonosné do východní a jihovýchodní Asie došlo k přechodu roztoče na ní. Odtud se zpětným převozem včelstev a matek zavlekla Varroáza v roce 1978 až na Slovensko.
Za tři roky byla poprvé zjištěna na území České republiky na Ústecku-Orlicku a Svitavsku. V roce 1983 byla Varroáza diagnostikována na Kroměřížsku a to ve Střílkách, Koryčanech a Blišicích. Postupně se rozšířila do všech obcí Kroměřížska.
Včely přenášejí roztoče nejčastěji při zalétávání, loupeži a rojení. Vývojový cyklus roztoče probíhá na včelím plodu. Těsně před zavíčkováním přechází oplozená samička z dospělých včel na plod. Na plodu se nejdříve líhne sameček a další jsou pouze samičky. Sameček oplodní všechny samičky. Samička Varroa destruktor klade každých 30 hodin vajíčko a za dva dny se líhne roztoč. Jedna samička Varroy může vlézt do plodu až 7x a plodí 100 i více potomků. V současné době je prokázáno, že k rozmnožování roztoče dochází i v zimě. Samička i vývojová stádia roztoče Varroa destruktor se živí hemolynfou (krví) včel a včelího plodu. Tím ochuzují tělo o živiny, ale i přenášejí další původce nakažlivých onemocnění.
Dále zkracují život mladuškám, včely se líhnou s nedokonale vyvinutými křídly, zakrnělýma nohama a menším počtem noh. Včely jsou parazity natolik oslabovány, že nakonec hynou.
autor: MVDr. Dobromila Zaoralová
