Biologie původce moru včelího plodu a etiologie nákazy je předmětem studia vědeckých institucí na celém světě.
Nákaza plodu je způsobena tyčinkovitým mikrobem Paenibacillus larvae. Při zhoršení podmínek pro další růst má mikrob schopnost přebudovat se na odolné klidové stadium, zvané spora. V tomto stadiu je vlastně po většinu své existence. Pouze po dobu, kdy je s potravou spora zanesena do zažívacího traktu larvy, se opět přemění na tyčinku.
K nákaze dochází u mladých larev. Nejvnímavější jsou larvy ve věku 8 až 24 hodin.
K nejmasovější nákaze pravděpodobně dochází okolo pátého dne života larvy. V té době jsou larvy velmi intenzivně krmeny.
Po vniknutí spor do žaludku se vyklíčené bakterie začnou množit. Přitom vylučují enzymy, které poruší membránu žaludku a napadají buňky výstelky žaludeční stěny. Po poškození a likvidaci těchto buněk má mikrob otevřenou cestu do hemolymfy (krve včel) a do tkání těla larvy. Dochází k silnému namnožení mikroba v tukovém tělese, epitelu vzdušnic, kutikule a hemolymfě. V té době už zavíčkovaná larva, těsně před zakuklením, hyne a dochází k jejímu rozkladu.
Po odstranění víčka jsou viditelné typické změny uhynulé larvy. Během celého rozkladu dochází k tvorbě plynů, které nejdříve víčka lehce vyfouknou a pak je většinou prorazí. Víčko se propadá a tmavne.
Po vyčerpání všech živin z těla larvy se namnožené bakterie opět mění na spory. Živiny z jedné larvičky umožní namnožení několika miliardám bakterií. Bakterie se přemění na spory a ty jsou pak zdrojem nákazy pro další larvy v úlu. Včely se snaží odstranit rozloženou hmotu larvy a tím dochází k rozšiřování infekce a kontaminaci potravy mladých larev.
Klinické příznaky se mohou projevit za různě dlouhou dobu od infekce včelstva. Podle intenzity infekčního tlaku a imunitní kapacity včelstva dochází ke klinickým příznakům onemocnění za několik týdnů až let od nakažení.
Včelstvo pak hyne zpravidla do jednoho až dvou let od projevení prvních klinických příznaků. Úhyn bývá často v zimním období. Tento úhyn nemusí vzbudit podezření, že jde o mor a ohnisko moru dlouho uniká pozornosti. Před tím včelstvo postupně slábne, přestává střežit česno, takže jeho kolaps bývá urychlen loupeží včel z okolních včelstev, které se současně kontaminují astronomickými počty spor a mohou způsobit infekci ve svých včelstvech.
Spory Paenibacillus larvae jsou přizpůsobeny na dlouhodobé přežívání v nepříznivých podmínkách a jsou velice odolné. Životnost spor při běžné teplotě je několik desítek let, teplotu 120 °C přežívají spory moru několik hodin.
Zdroj: Monitoring choroby Mor včelího plodu na území Jihomoravského kraje, II. etapa
